Fyzioterapie pod lupou – přehled metod, které mají výsledky

Fyzioterapie je odborná péče zaměřená na obnovu pohybových funkcí, zmírnění bolesti a prevenci dalších obtíží. Ať už jde o následky úrazů, chronické potíže nebo neurologické poruchy, správně zvolená metoda může výrazně zlepšit stav pacienta. Možností je celá řada – od cíleného cvičení přes manuální techniky až po specializované neurofyziologické přístupy.

V tomto článku najdete přehled nejčastěji používaných fyzioterapeutických metod, jejich třídění podle principu i oblasti využití. Lépe tak porozumíte tomu, jak fyzioterapie funguje a proč se v různých případech volí různé terapeutické přístupy.

Přehled fyzioterapeutických metod a jejich rozdělení

Fyzioterapie nabízí široké spektrum přístupů, které se liší nejen svou technikou, ale také způsobem účinku a zaměřením. Aby bylo možné zvolit pro každého pacienta vhodnou strategii léčby, je důležité rozumět tomu, jak jsou fyzioterapeutické metody rozdělené a k čemu se jednotlivé přístupy využívají. Níže najdete přehledné třídění podle přístupu, zaměření a používaných nástrojů.

Fyzioterapie z pohledu zapojení pacienta

Aktivní metody vyžadují aktivní spolupráci pacienta a jeho zapojení do pohybu. Cílem je posílení oslabených svalů, zlepšení stability, koordinace a správného pohybového stereotypu. K nejčastějším aktivním metodám patří:

  • Léčebná tělesná výchova (LTv) – základní forma cvičení zaměřená na konkrétní problémové oblasti.
  • Silový trénink ve fyzioterapii – cílené posilování svalů při pohybovém omezení.
  • DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace) – metoda vycházející z vývojové kineziologie, která učí tělo vrátit se k přirozeným vzorcům pohybu.

Pasivní metody se aplikují bez aktivního zapojení pacienta. Fyzioterapeut pracuje s tělem manuálně nebo pomocí přístrojů s cílem zmírnit bolest, uvolnit svaly nebo podpořit hojení. Patří sem například:

  • Mobilizační techniky – jemné pohyby pro obnovu kloubní pohyblivosti.
  • Elektroterapie – využívání elektrických impulsů ke stimulaci svalů a tlumení bolesti.
  • Masáže a měkké techniky – ovlivnění měkkých tkání pro zlepšení prokrvení, úlevu od bolesti a snížení napě

Fyzioterapie podle typu potíží pacienta

Neurologicky zaměřené metody se používají především u pacientů s poruchami centrálního nebo periferního nervového systému. Pomáhají zlepšit koordinaci, obnovit motoriku nebo stimulovat reflexy. Mezi nejznámější patří:

  • Vojtova metoda – aktivace vrozených pohybových vzorců pomocí tlaku na specifické body.
  • Bobath koncept – učení správného pohybu u lidí s neurologickým postižením (například po mozkové příhodě).
  • PNF (Proprioceptivní neuromuskulární facilitace) – metoda zlepšující svalovou koordinaci a sílu pomocí cílených pohybových vzorců.

Ortopedické a myoskeletální metody se zaměřují na pohybový aparát, tedy kosti, svaly, klouby a jejich vzájemnou souhru. Pomáhají při bolestech zad, kloubních blokádách nebo svalových dysbalancích. Patří mezi ně:

  • Metoda Ludmily Mojžíšové – využívána například při funkční ženské neplodnosti nebo bolestech páteře.
  • Metoda Karla Lewita – manuální terapie zaměřená na odstranění vertebrogenních potíží.
  • Metoda MFK (Myoskeletální fyzioterapeutický koncept) – moderní diagnostický a terapeutický přístup k poruchám pohybového systému.

Manuální a přístrojové metody ve fyzioterapii

Manuální terapie využívá dotek a techniky rukou k ovlivnění kloubů, svalů i měkkých tkání. Její výhodou je individuální přístup, přímé zacílení na příčinu obtíží a možnost okamžité odezvy těla. Fyzioterapeut volí konkrétní techniky podle diagnózy a stavu pacienta. Mezi nejčastěji používané manuální metody patří:

  • mobilizace kloubů,
  • manipulace (rychlé techniky),
  • měkké techniky,
  • postizometrická relaxace (PIR),
  • myofasciální uvolnění,
  • mobilizace páteře a žeber.

Fyzikální terapie zahrnuje použití různých druhů energie – elektrické, magnetické, tepelné nebo světelné – pro podporu hojení, tlumení bolesti a zlepšení funkce. Do této kategorie patří například:

  • elektroterapie,
  • magnetoterapie,
  • termoterapie a kryoterapie,
  • a ultrazvuková terapie.

Třídění metod podle těchto hledisek pomáhá fyzioterapeutům volit nejvhodnější léčbu na míru potřebám pacienta.

Nejpoužívanější metody ve fyzioterapii

Fyzioterapie nabízí celou škálu přístupů, které se liší svým zaměřením i způsobem aplikace. Některé metody pomáhají obnovit přirozené pohybové vzorce, jiné zmírňují bolest nebo zlepšují stabilitu a sílu. V této sekci najdete přehled nejčastěji využívaných technik v moderní praxi – od neurofyziologických konceptů až po fyzikální terapie či přístupy určené dětem. Pomůže vám to lépe porozumět tomu, co která metoda řeší a kdy se používá.

Neurofyziologické a vývojové metody

Jsou metody zaměřené na obnovu nebo podporu správné funkce nervového systému a vývojových pohybových vzorců, často využívané u dětí i dospělých s neurologickými diagnózami.

Vojtova metoda

Vojtova metoda, vyvinutá v 50. letech 20. století českým neurologem prof. MUDr. Václavem Vojtou, patří mezi nejznámější neurofyziologické přístupy ve fyzioterapii. Je založena na stimulaci specifických bodů na těle, která vyvolává reflexní pohyby aktivující centrální nervový systém a napomáhá obnově přirozených pohybových vzorců.

Nejčastěji se využívá u dětí s dětskou mozkovou obrnou, centrální koordinační poruchou, skoliózou či jinými neurologickými poruchami, ale své uplatnění nachází i u dospělých pacientů. Klinické studie i dlouholetá praxe potvrzují pozitivní vliv metody na motorický vývoj u dětí s neurologickými diagnózami.

Kontraindikace: akutní infekce, horečnaté stavy, epilepsie nebo závažná srdeční onemocnění.

Bobath koncept

Bobath koncept vznikl ve 40. letech 20. století ve Velké Británii díky manželům Bertě a Karlovi Bobathovým. Tento terapeutický přístup je určen především pro pacienty s neurologickým postižením a zaměřuje se na potlačení (inhibici) abnormálních pohybových vzorců a podporu (facilitaci) správného pohybu. Toho se dosahuje pomocí polohování, specifického vedení pohybu a cílené práce s tělem v různých polohách.

Nejčastěji se metoda využívá u pacientů po cévní mozkové příhodě, s dětskou mozkovou obrnou nebo po traumatických poraněních mozku. Bobath koncept je celosvětově rozšířený a široce používaný díky své prokazatelné účinnosti v rehabilitaci neurologických pacientů.

Kontraindikace: při akutních stavech, které vyžadují klid na lůžku nebo pokud je pacient ve vážném a nestabilním zdravotním stavu.

Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) dle Koláře

Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) je fyzioterapeutický koncept vyvinutý v 90. letech 20. století českým profesorem Pavlem Kolářem. Metoda vychází z principů vývojové kineziologie a klade důraz na obnovu správné funkce hlubokého stabilizačního systému páteře, který je klíčový pro držení těla a efektivní pohyb.

DNS se využívá při léčbě bolestí zad, skolióz, poruch držení těla a je oblíbená i ve sportovní rehabilitaci. Ačkoli většina důkazů pochází z klinické praxe, DNS si získává uznání pro svou schopnost zlepšovat posturální stabilitu a zmírňovat bolest u širokého spektra pacientů.

Kontraindikace: akutní zánětlivá onemocnění nebo nestabilní zdravotní stav.

Kognitivně-motorická terapie

Kognitivně-motorická terapie je moderní terapeutický přístup vycházející z poznatků neurovědy a vývojové psychologie. Jejím hlavním cílem je propojení pohybových a poznávacích funkcí tak, aby se posílila schopnost mozku koordinovat tělesnou i mentální aktivitu současně. Terapie využívá kombinaci fyzických úkolů s kognitivní stimulací – například pohyb spojený s řešením úloh, multitasking nebo trénink koordinace a rovnováhy.

Tato metoda se osvědčuje především u pacientů s Parkinsonovou chorobou, po cévních mozkových příhodách, při demenci, ADHD nebo poruchách rovnováhy. Jejím cílem je zlepšit neuroplasticitu, kognitivní výkon a motorickou funkci současně, což přináší výhody zejména v rehabilitaci neurologických diagnóz.

Důkazy o účinnosti této terapie jsou podpořeny řadou studií, které ukazují pozitivní vliv na paměť, pozornost, koordinaci i celkovou funkčnost mozku a těla. V klinické praxi si tento přístup nachází stále širší uplatnění.

Kontraindikace: výrazné kognitivní nebo senzorické poruchy, které znemožňují spolupráci pacienta na úkolech nebo snižují jeho schopnost bezpečně provádět cvičení.

Program bilaterální integrace

Program bilaterální integrace vznikl ve Velké Británii jako podpůrný terapeutický přístup určený především dětem s neurovývojovými obtížemi, jako jsou poruchy učení, ADHD nebo poruchy autistického spektra. Základem programu jsou cílené pohybové aktivity, které podporují spolupráci obou mozkových hemisfér a zároveň rozvíjejí motorické i kognitivní schopnosti.

Tento přístup se uplatňuje u dětí s poruchami pozornosti, koordinace, řeči, učení nebo prostorové orientace. Cvičení jsou navržena tak, aby podporovala zpracování smyslových informací a posilovala propojení mezi tělem a mozkem. Výhodou programu je jeho bezpečnost a přizpůsobitelnost – jednotlivé aktivity lze upravit na míru konkrétním potřebám dítěte.

Důkazy o účinnosti vycházejí především z neurovědních poznatků a klinických zkušeností, ačkoli systematický výzkum je zatím omezený. V praxi se však program bilaterální integrace často osvědčuje jako efektivní podpora v rozvoji dětí s vývojovými obtížemi.

Kontraindikace: program je bezpečný, ale je třeba ho přizpůsobit konkrétním potřebám dítěte.

Synergická reflexní terapie (SRT)

Synergická reflexní terapie (SRT) je originální česká fyzioterapeutická metoda, kterou vyvinula fyzioterapeutka Jarmila Čápová. Tento komplexní terapeutický přístup propojuje práci s reflexními zónami, měkkými technikami a aktivním pohybem, a tím stimuluje přirozené autoregulační mechanismy lidského těla.

SRT se uplatňuje zejména při léčbě neurologických poruch, skoliózy a dalších funkčních poruch pohybového aparátu. Díky své variabilitě je vhodná jak pro dětské, tak i dospělé pacienty. Klade důraz na individuální přístup a zapojení pacienta do terapie, čímž podporuje aktivní spoluúčast na léčbě.

Důkazy o účinnosti vycházejí zatím především z klinické praxe, která potvrzuje pozitivní účinky metody zejména u dětí s poruchami motoriky. Systematický výzkum je v počáteční fázi, nicméně výsledky dosavadní aplikace jsou slibné.

Kontraindikace: akutní zánětlivá onemocnění, horečnaté stavy a celkově dekompenzovaný zdravotní stav pacienta.

Ortopedické, gynekologické a myoskeletální přístupy

Zaměřují se na bolesti zad, kloubů, svalové dysbalance, omezený pohyb i pánevní dysfunkce včetně některých gynekologických obtíží.

Metoda Ludmily Mojžíšové

Metoda Ludmily Mojžíšové vznikla v 70. letech 20. století díky české terapeutce Ludmile Mojžíšové a dodnes patří mezi uznávané fyzioterapeutické přístupy zejména v oblasti gynekologie a léčby pohybového aparátu. Základem této metody je kombinace specifických cviků a mobilizačních technik, které jsou cílené především na oblast páteře a pánve.

Metoda se nejčastěji využívá při funkční ženské neplodnosti, bolestech zad a menstruačních obtížích. Dlouhodobá klinická praxe i odborné zdroje potvrzují pozitivní výsledky této metody, zejména v léčbě funkční neplodnosti a obtíží v oblasti bederní páteře.

Kontraindikace: akutní gynekologická onemocnění a těhotenství, pokud není její použití konzultováno s lékařem.

Manuální mobilizační techniky

Manuální mobilizační techniky představují tradiční součást fyzioterapie s historickými kořeny v osteopatii a chiropraxi. Jedná se o jemné, pasivní pohyby aplikované na klouby a měkké tkáně s cílem obnovit jejich přirozenou pohyblivost, uvolnit napětí a zmírnit bolest.

Tyto techniky se využívají zejména při funkčních blokádách kloubů, bolestech páteře a omezené hybnosti pohybového aparátu. Vzhledem k jejich cílenému účinku a přímému mechanickému působení patří mezi účinné nástroje v léčbě muskuloskeletálních dysfunkcí, což potvrzuje i dlouhodobá klinická praxe.

Kontraindikace: akutní zánětlivá onemocnění, pokročilou osteoporózu a přítomnost maligního onemocnění.

Silový trénink ve fyzioterapii

Silový trénink ve fyzioterapii vychází z principů sportovního tréninku, které byly postupně integrovány do rehabilitační praxe s cílem zlepšit funkční kapacitu pohybového aparátu. Základem tohoto přístupu je cílené posilování konkrétních svalových skupin, které napomáhá zvýšení stability, síly a celkové pohybové výkonnosti.

Využívá se především u pacientů se svalovou slabostí, po úrazech či operacích, a také jako účinná prevence pádů u seniorů. Velký přínos má i v terapii chronických bolestí zad nebo při úpravě pohybových stereotypů ve sportovní fyzioterapii.

Účinnost silového tréninku je podložena řadou klinických studií, které potvrzují jeho pozitivní vliv na zvyšování svalové síly, zlepšení rovnováhy, snížení rizika pádů i celkové zlepšení soběstačnosti pacientů. Výsledky výzkumů ukazují, že pravidelný a správně vedený silový trénink může být klíčovým prvkem v procesu fyzioterapie i prevence.

Kontraindikace: akutní kardiovaskulární onemocnění a nestabilní zdravotní stav.

Redcord terapie (Neurac metoda)

Redcord terapie, známá také jako Neurac metoda (zkratka pro neuromuskulární aktivaci), vznikla na konci 90. let v Norsku a opírá se o využití speciálního závěsného systému Redcord. Tato moderní terapeutická metoda je založena na cvičení ve visu či částečném odlehčení, které umožňuje aktivaci hlubokých stabilizačních svalů bez výrazné zátěže nebo bolesti.

Redcord terapie se často využívá při bolestech zad, funkčních poruchách pohybového systému, svalových dysbalancích nebo jako součást pooperační rehabilitace. Výhodou je možnost přesně cíleného a zároveň šetrného cvičení, které je vhodné i pro pacienty s omezenou pohyblivostí.

Důkazy o účinnosti této metody potvrzují výsledky studií i klinická praxe – ukazují zlepšení svalové koordinace, zvýšení stability a úlevu od bolesti, zejména u pacientů s chronickými obtížemi.

Kontraindikace: akutní poranění, nestabilní zdravotní stav, silné závratě nebo výrazná ortostatická intolerance.

Therasuit / Theratogs

Therasuit a Theratogs jsou speciální terapeutické pomůcky vyvinuté ve Spojených státech amerických, původně určené pro děti s dětskou mozkovou obrnou. Oba systémy pracují na obdobném principu – jedná se o elastické obleky s odporovými tahy, které podporují správné držení těla, aktivaci svalových řetězců a lepší kontrolu pohybu.

Tyto terapeutické obleky se využívají především u dětí s dětskou mozkovou obrnou, svalovou hypotonii, poruchami rovnováhy či posturální instabilitou. Jejich použití napomáhá zlepšit motorické funkce a podpořit neuromuskulární koordinaci.

Důkazy o účinnosti jsou stále častější – přibývající studie potvrzují pozitivní vliv těchto metod na zlepšení motoriky u dětí, a obleky se dnes běžně využívají v rámci moderní dětské fyzioterapie po celém světě.

Kontraindikace: epilepsie, výrazné deformity kloubů a některé respirační nebo kardiovaskulární problémy.

Fyzikální terapie a techniky zaměřené na tělo

Metody využívající energii (elektřina, teplo, tlak) nebo jemné manuální techniky pro podporu regenerace, úlevu od bolesti a ovlivnění vnitřních systémů těla.

Terapie ACT (Airway Clearance Techniques)

Terapie ACT byla vyvinuta především pro pacienty s chronickými respiračními onemocněními, jako je například cystická fibróza. Jedná se o soubor technik zaměřených na uvolnění a odstranění hlenu z dýchacích cest, čímž dochází ke zlepšení ventilace plic a usnadnění dýchání.

Tato terapie se využívá zejména u osob trpících chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), cystickou fibrózou nebo bronchiektáziemi. Pomáhá také snížit riziko respiračních infekcí a zlepšit kvalitu života pacientů s dlouhodobým onemocněním dýchacího systému.

Důkazy o účinnosti této metody jsou podloženy řadou klinických studií, které prokazují zlepšení plicních funkcí a snížení frekvence infekcí u pacientů se zmíněnými diagnózami.

Kontraindikace: hemoptýza (vykašlávání krve) a nestabilní kardiovaskulární stav, kdy je jakákoli intenzivnější práce s dechem riziková.

Elektroterapie

Elektroterapie je osvědčenou součástí fyzikální terapie, jejíž využití sahá až do 19. století. Základním principem této metody je aplikace elektrických proudů, které slouží ke stimulaci svalů, úlevě od bolesti a podpoře hojení tkání.

Elektroterapie se běžně využívá při bolestech svalů a kloubů, svalové atrofii či zánětlivých stavech pohybového aparátu. Díky své účinnosti a širokému spektru využití je elektroterapie považována za standardní a vědecky podložený nástroj fyzioterapie, zejména pro své analgetické a stimulační účinky.

Kontraindikace: kardiostimulátor, těhotenství nebo výskyt kožních lézí v místě aplikace.

Kraniosakrální terapie

Kraniosakrální terapie je jemná manuální metoda, kterou v 70. letech 20. století vyvinul americký osteopat John Upledger. Jejím cílem je harmonizace tzv. kraniosakrálního systému, což je funkční celek tvořený lebkou, páteří a křížovou kostí. Terapeut pomocí lehkého doteku ovlivňuje napětí v měkkých tkáních, membránách a cerebrospinálním systému, čímž podporuje přirozenou schopnost těla k autoregulaci.

Terapie se nejčastěji využívá u pacientů s chronickými bolestmi hlavy, poruchami spánku, vysokou mírou stresu nebo obecně přetrvávajícími bolestmi bez jasné fyzické příčiny.

Důkazy o účinnosti jsou zatím omezené – některé studie naznačují pozitivní vliv této terapie na bolest, stres a kvalitu života, nicméně metoda zůstává předmětem diskuse a je zapotřebí dalšího výzkumu pro její plné vědecké ukotvení.

Kontraindikace: akutní poranění mozku (kraniocerebrální trauma) a intrakraniální hypertenzi, u kterých by mohla jemná manipulace zhoršit stav pacienta.

Lymfodrenáž

Lymfodrenáž je jemná manuální technika, která byla vyvinuta francouzským biologem Emilem Vodderem ve 30. letech 20. století. Tato metoda je založena na rytmických, pomalých a přesně vedených pohybech rukou, které stimulují tok lymfy v těle, podporují odvod odpadních látek a pomáhají snižovat otoky. Lymfodrenáž zároveň zlepšuje prokrvení a celkovou regeneraci tkání.

Využívá se především při léčbě lymfedému (primárního i sekundárního), pooperačních a poúrazových otoků, při žilní nedostatečnosti nebo jako prevence otoků u osob se sedavým způsobem života. Díky svému detoxikačnímu účinku nachází uplatnění i v oblasti wellness a regenerace.

Důkazy o účinnosti jsou podloženy řadou klinických studií, které potvrzují, že lymfodrenáž účinně snižuje otoky a přispívá ke zlepšení kvality života pacientů s poruchami lymfatického systému.

Kontraindikace: akutní infekční onemocnění, srdeční selhání, hluboká žilní trombóza, aktivní fáze zhoubného nádoru, kdy by mohla stimulace lymfy zhoršit zdravotní stav.

Specifické metody pro děti a kojence

Cílené na raný vývoj, symetrii těla a podporu pohybových dovedností u nejmenších dětí – do této skupiny patří například baby terapie (KISS syndrom, handling), a rovněž metody jako Vojtova terapie či Theratogs, které jsou podrobněji popsány v jiných částech článku.

Baby terapie – KISS syndrom, handling

Baby terapie – KISS syndrom a handling je souhrnné označení pro přístupy zaměřené na diagnostiku a terapii funkčních poruch krční páteře u kojenců. KISS syndrom (z německého „Kopfgelenk-Induzierte Symmetrie-Störung“), tedy porucha symetrie vyvolaná blokádou kraniovertebrálního spojení, byl poprvé popsán německým lékařem Heinerem Biedermannem.

Terapie se zaměřuje nejen na manuální ošetření, ale i na edukaci rodičů v oblasti správného zacházení s dítětem, tzv. handlingu – tedy vhodné manipulace, polohování a nošení miminka v běžném denním režimu.

Metoda se nejčastěji využívá při asymetrii hlavičky, výrazné dráždivosti, poruchách spánku nebo nadměrném pláči u kojenců, kdy mohou být příčinou právě funkční blokády v oblasti krční páteře. Důkazy o účinnosti vycházejí především z klinické praxe, která potvrzuje zlepšení symptomů u mnoha dětí po včasném a odborném zásahu.

Kontraindikace: akutní infekce nebo neurologická onemocnění, která vyžadují jiný odborný přístup.

Využití fyzioterapeutických metod v klinické praxi

Výběr vhodné fyzioterapeutické metody není náhodný – vychází z odborného klinického rozhodování, pečlivé funkční diagnostiky a individuálních potřeb každého pacienta. Fyzioterapeut zohledňuje nejen diagnózu, ale i věk, aktuální stav pohybového aparátu, životní styl, míru motivace a další faktory, které ovlivňují průběh a efektivitu léčby.

Jak fyzioterapeut volí terapii

Každý pacient prochází úvodním vyšetřením, při kterém fyzioterapeut posuzuje držení těla, svalovou sílu, rozsah pohybu, koordinační schopnosti a další funkční parametry. Na základě těchto údajů sestavuje individuální plán léčby. Důležitým nástrojem je tzv. funkční diagnostika, která odhaluje příčinu potíží – například zda bolest vychází ze špatného pohybového stereotypu, svalové dysbalance nebo neurologického oslabení.

Kombinace metod pro maximální efekt

V praxi se často neuplatňuje pouze jedna metoda, ale jejich cílená kombinace. Fyzioterapeut tak může například spojit manuální terapii s aktivním cvičením, přidat elektroterapii na utlumení bolesti nebo kognitivně-motorický trénink pro zlepšení rovnováhy a soustředění. Tento komplexní přístup zvyšuje šanci na trvalé zlepšení stavu a urychlení návratu k běžnému životu.

Příklady z praxe

  • Pacient po úrazu kolene může nejprve podstoupit manuální techniky ke snížení otoku a bolesti, následně posilovací trénink ke zpevnění svalů kolem kolenního kloubu a postupně přejít ke stabilizačním cvičením.
  • Dítě s dětskou mozkovou obrnou může absolvovat terapii v obleku Therasuit, která je doplněna o Vojtovu metodu a nácvik handlingu pro rodiče.
  • Senior po cévní mozkové příhodě bude mít plán založený na Bobath konceptu, doplněný o senzomotorická a balanční cvičení, případně ergoterapii.

Díky moderním metodám a individuálnímu přístupu dnes fyzioterapie nabízí široké možnosti pro efektivní léčbu bolestí pohybového aparátu, neurologických poruch i funkčních obtíží, a to ve všech věkových skupinách.

Proč je důležité znát fyzioterapeutické metody

Orientace v používaných fyzioterapeutických metodách má smysl nejen pro odborníky, ale i pro samotné pacienty. Každý terapeutický přístup má své specifické využití – některý se hodí pro léčbu bolesti zad, jiný pro neurologické potíže, další podporuje regeneraci po úrazech nebo operacích. Když pacient rozumí tomu, proč a jaká metoda je u něj zvolena, snáze se na léčbě podílí a aktivně spolupracuje, což často vede k rychlejšímu a trvalejšímu zlepšení.

Pokud vás trápí dlouhodobá bolest, omezený pohyb nebo se zotavujete po zdravotní komplikaci, neváhejte se obrátit na naše zkušené fyzioterapeuty. Projdou s vámi důkladnou diagnostiku a navrhnou postup, který vám bude skutečně na míru – bez zbytečného tápání a s důrazem na to, abyste se znovu mohli hýbat s lehkostí a bez obav.

Ať už hledáte úlevu, podporu při rehabilitaci nebo jen jistotu, že jdete správnou cestou, ozvěte se nám. Společně najdeme cestu zpět k pohybu, který vás nebude omezovat, ale těšit.